Zaklepal

Řekl jsem fajn.

Ukončím neukončené 

a otevřu dveře.

Nebudu se bát

podívat se na ztrátu.

 

Tak klepu a otevřelo se.

Zvědavosti a řešení

vyřešilo se a řešilo

se

neřešitelné.

 

Všechno to projít

koukat s odstupem

jak je vše takové

a 

tak to být mělo

 

někdo našeptával a přetvářel 

a já to vzal

odevzdal

vzdal

potom šel a zaklepal

a ona mi otevřela.

 

Chvilka slz v očích

tvrdím

že vše je v pořádku

zas tolik se nestalo

 

ve vzduchu

bylo všechno stejně

nevyřčené

křivda je křivdou

stejně

pořád byla tak krásná

bolelo to.

a tak se otevřelo 

aby se zavřelo.

 

Byl čas klepat,

protože jsem věděl

jaké dveře to jsou

tak jsem vešel a odešel.

 

 

Potichu jsem zavřel

abych ji nerušil.

Zpáteční.

Celou tu dobu

si jen odpočítávala

a mlčela

mohla si nás ušetřit bolesti

místo toho

protahováním nevyhnutelného

si

zaškrtila vzpomínky

na chvíle kdy jsem tě viděl naposledy

 

jak sedíš u stolu

v tom dusivém tichu

 

zvuk prázdnoty

ozvěny dní

co nejsou

obroušení hran

toho všeho

co se stalo

 

a nakonec bylo

jen to šedivé ranní světlo

dopadající na tvář

kterou jsem tak miloval

 

a teď už jí nemám

odešla

jen odpočítavala

celou tu dobu

a já čekal.

I za mlhy.

I za těch mlh

i za těch červánků

a úsvitů a toho všeho

se stejně bouřilo.

Na to se čas najde. Na trošku bouře.

Na trochu dramatů a zvratů

v poslední chvilce. 

Tak jak to píše život

tyhle věci.

Vzpomínky jsou a blednou a jdou a mizí.

Tady teď jsme a tady teď budeme.

čas plyne kolem, cítím jak mi proudí mezi prsty

teče na studenou podlahu

teče z šedě za oknem

kape všude kolem

a všechno je občas tak strašně kruté a divné

Špatně napsaná tragédie.

Trapnost

Dobře vymyšlený podvod.

Žádost

O zábavu z nekonečné hry života.

 

Tak tuhle cestu jdeme.

Při modrém světle přemýšlím a věřím

že na to prostě 

na všechno 

určitě přijdu.

 

Protože chci

aby vše bylo v pořádku.