Ta vůně pozdního podzimu
To plíživé chladno na každém rohu
Ty procházky skrz nic
s ní
nabídl jsem rámě
přijala
chodili jsme
a já poslouchal
a mluvil
pršelo
a byla
jen zvědavost
jen my
deštivý večer
výměny veselých prázdnot
pouliční lampy
letmé doteky
drobné věty
ona poblíž
její vůně
večer všude
a nakonec
přitulená
a spolu
čekáme
na tramvaj
potom
vlny života
všeho
lásky
boje
zlomení starého
nacházení nového
a pak
rok za rokem
spolu
vášně
štěstí
zklamání
radosti
strachy
života
v konci
všeho toho našeho
místo my
jen já
a
jen ona
jen...
změna v jedné velké vlně
a já jen běžel
takového pohrdání
a já jen běžel
takové bolesti
a já jen běžel.
od ztráty
a já utíkal
nehledě vzpomínek
ale ona
je pořád
tak krásná.
