sny

Kolik času mám.
kolik
Chladné šedivé ráno
prokvetlé světlem

dostatek času
Všechen čas.
třeba vše zas půjde
třeba vše už jde.

jdu naproti.
Chladná rána plná světla
sny s dotykem
ve snu nemá čas váhu.

ztracen

Já to ztratil
našel
zahodil
ztratil znovu

Vidím to, vím to

cítím to

Je to pryč.
lusknutí prstu zničeno
ale přísahám
bylo to tam

Byl jsem ošálen
v mlze při bouři
vybral špatnou cestu
cestu střepů.

Zničený

plný víry v lepší zítřky

došel jsem

viděl, že na konci nic není

trpěl jsem

Já to ztratil.
Byl jsem tam.
Znám rozcestí
šel jsem střepy...

Nelitujte blázna. Oslepl.
A jeho kříž je příběhem.
Přemýšlej na rozcestí.
Věř.

popela bylo dost. Žij.

lámání

Slyšel jsem lámání ledů
už zdaleka
Chladný hrob a dýky.

Já to procestuju.
Skrz
naskrz.
Nemám strach.

Jsem stokrát ztracen a nalezen
jsem stokrát bit a stejně naživu

nebojím se
    dýk
protože vím
že přicházejí.

Zlomit víru.
to už jsem slyšel
Ale zkus to.
Pojď a zkus to.

Zastraš mě
zkus mě zničit
zkus mě ponížit
vrátím se.

Ledové dno je mi domovem

Nebojím se

 

Slyším lámání ledů.

duch domu

Jsou stíny a světla.
Každého dne vychází slunce
každý den vyvstávají naděje
a život

Stříbrné lano kotvy vytahuje.
Lodě dávají se do pohybu
moře není v bouři
nemusí být v bouři

Něco jsem si nachodil,
křížem
krážem
zažil něco dalšího a znovu
byl jsem zakopáván zaživa
zapaloval jsem vlastní dům
křičel a měl ruce plné popela
oslepl jsem

                     zapomněl jsem

léčil se abych byl znovu poškozen

Přesýpací hodiny odbíjejí

těžké kameny se tiše řítí

viděl jsem bažin

brodil se

viděl jsem mizet to jisté

modlil se

Jenže.
jenže
Zlo nevydrží, zlé se vytrácí
Jsou stíny a světla
Každého dne vychází slunce.

Sleduji krajinu uvnitř sebe
začínám jí znát
vím kam chodit i když je to těžké
vím že nemusím zapomenout.

Jsou světla. Jsou stíny.
jsme prach hvězd
díky ní jsem si to uvědomil.
Jsou světla.

je naděje

Štít.

Šokuj mě
potřebuju překvapení.

Šel jsem do bitvy s jasnou vizí vítězství
deště šípů přežíval
rachot bojů mne ohlušil
a přec se nikdy nevzdal.

Šokuj mě
nepotřebuju překvapení.

Na kolenou 

před koncem 

snil jsem dlouhý sen

že roztrhají se mraky a já opět povstanu.

 

Na kolenou 

při konci 

se probudil a viděl

temná oblaka. 

a pod sebou

krev a bahno.

Šokuj mě.

Potřeboval jsem to.
Vstal a počítal padlé.
Pohřbil to, co bylo třeba.
Zahodil štít.

Šokuj mě. Už mě nepřekvapíš.

Potkal tě uprostřed pole
žádné jiskry
už sem nepatříš.
Já vstal, vzal svoji porci lží.

Už sem nepatřím.

Vándrákům vandr

Běžte si něco najít.
víteco
třeba něco malého.
Oblázek z potoka.

Běžte se nějak najít
vítejak
jen po troškách.
Jako střípek zrcadla

Nechávejte si cestičku drobků
ať se neztratíte a neztrácíte
čas
Po té cestičce vás někdo najde.
 
Nikdo z nás není ztracen.
Běžte se najít.

And I am lost
And not found

Duje

A vítr fouká, duje, ze své sluje.
Tři.
Vajgly v životě típnutý.
Necítím se špatně, to špatné mne dohání
v momentech
kdy nejsem připraven
kdy jsem odkryt všemu
všemu tomu co by mne ovlivňovat nemělo.
Píšu pod čarou a pod parou
při špatném světle a přitom jiné světlo,
SVĚTLO naděje,
ZÁŘÍ.
Odhazoval jsem, bránil jsem, a proč?
Pro pocit vnitřní vnitřnosti?
Sestrojil jsem si okovy sám na sebe?
Nevěřím.
Věřím ve vyšší krásu, která nechodí KOLEM.
Ale potkávám jí všude
a chodí vstříc připraveným.

Jsem romantik?
Ano! Beznadějný, ale nepřestanu.
Mám bolesti a strast, ale jako hromada prokletých básníků odmítám se nést proudem.
PROTOŽE věřím,
Že z jitra proud světla večernice mne pohladí
a
ukáže cestu.

Věř a JDI.