Už nechci.

Odhalil jsem sebe
Jak plátno plné šmouh
a kaněk.
Nejsem čistý.
Mám v zádech
ZLO
Ale ty jsi mě doběhla

Přestat se stydět
Dorazit do bodu
kdy pravda je lepší než lež

Já už nechci hrát.
Jsem hrdina
a ne z knih
Jsem hrdina
co býval často bit.

Za to že věřím
Za to že se snažím
aby to bylo lepší

Nejsem hrdina
držím víru
Než se rozpadnu
a zmizím
jak stín

Stačí důvěra
a bouře nebudou

Už nebudu slepý.

volání v dálkách

Kdybych kreslil do písku své jizvy
příjde vlna a zahladí je

kdybych se rozhodl, že budu hořet bolestí
příjde déšť a uhasí mne

kdybych se snažil ničit to dobré
příjde ona a zastaví mne

Chytne mé ruce.

kdy
kdy zas budu celý
kdy zas budu v pořádku
kdy

nic neříkej, já to vím
Tuším.
ten moment, kdy uvidím
smaragd tvých očí
Pochopím.

Jsi vlna
Jsi déšť
Jsi sebou samou

Neříkej nic.
Stačí mi na tebe pohlédnout.


Chyť mě za ruce.

I could lift you up
I could show you what you want to see
And take you where you want to be

sny

Kolik času mám.
kolik
Chladné šedivé ráno
prokvetlé světlem

dostatek času
Všechen čas.
třeba vše zas půjde
třeba vše už jde.

jdu naproti.
Chladná rána plná světla
sny s dotykem
ve snu nemá čas váhu.

ztracen

Já to ztratil
našel
zahodil
ztratil znovu

Vidím to, vím to

cítím to

Je to pryč.
lusknutí prstu zničeno
ale přísahám
bylo to tam

Byl jsem ošálen
v mlze při bouři
vybral špatnou cestu
cestu střepů.

Zničený

plný víry v lepší zítřky

došel jsem

viděl, že na konci nic není

trpěl jsem

Já to ztratil.
Byl jsem tam.
Znám rozcestí
šel jsem střepy...

Nelitujte blázna. Oslepl.
A jeho kříž je příběhem.
Přemýšlej na rozcestí.
Věř.

popela bylo dost. Žij.

lámání

Slyšel jsem lámání ledů
už zdaleka
Chladný hrob a dýky.

Já to procestuju.
Skrz
naskrz.
Nemám strach.

Jsem stokrát ztracen a nalezen
jsem stokrát bit a stejně naživu

nebojím se
    dýk
protože vím
že přicházejí.

Zlomit víru.
to už jsem slyšel
Ale zkus to.
Pojď a zkus to.

Zastraš mě
zkus mě zničit
zkus mě ponížit
vrátím se.

Ledové dno je mi domovem

Nebojím se

 

Slyším lámání ledů.

duch domu

Jsou stíny a světla.
Každého dne vychází slunce
každý den vyvstávají naděje
a život

Stříbrné lano kotvy vytahuje.
Lodě dávají se do pohybu
moře není v bouři
nemusí být v bouři

Něco jsem si nachodil,
křížem
krážem
zažil něco dalšího a znovu
byl jsem zakopáván zaživa
zapaloval jsem vlastní dům
křičel a měl ruce plné popela
oslepl jsem

                     zapomněl jsem

léčil se abych byl znovu poškozen

Přesýpací hodiny odbíjejí

těžké kameny se tiše řítí

viděl jsem bažin

brodil se

viděl jsem mizet to jisté

modlil se

Jenže.
jenže
Zlo nevydrží, zlé se vytrácí
Jsou stíny a světla
Každého dne vychází slunce.

Sleduji krajinu uvnitř sebe
začínám jí znát
vím kam chodit i když je to těžké
vím že nemusím zapomenout.

Jsou světla. Jsou stíny.
jsme prach hvězd
díky ní jsem si to uvědomil.
Jsou světla.

je naděje

Štít.

Šokuj mě
potřebuju překvapení.

Šel jsem do bitvy s jasnou vizí vítězství
deště šípů přežíval
rachot bojů mne ohlušil
a přec se nikdy nevzdal.

Šokuj mě
nepotřebuju překvapení.

Na kolenou 

před koncem 

snil jsem dlouhý sen

že roztrhají se mraky a já opět povstanu.

 

Na kolenou 

při konci 

se probudil a viděl

temná oblaka. 

a pod sebou

krev a bahno.

Šokuj mě.

Potřeboval jsem to.
Vstal a počítal padlé.
Pohřbil to, co bylo třeba.
Zahodil štít.

Šokuj mě. Už mě nepřekvapíš.

Potkal tě uprostřed pole
žádné jiskry
už sem nepatříš.
Já vstal, vzal svoji porci lží.

Už sem nepatřím.