Tak schválně.

Tak schválně kolik toho vlastně

ještě zvládnu

napsat

udělat

vyplodit.

 

Nemám nutkavá pnutí z nějakýho smutku

je to vlastně vše v klidu

mám po boku modré oči a klid

auru stability

 

Někdy zas budou bouřky,

to bejvá

Moře je neúprosné

ale záleží jestli ležíš na voru

na lodičce

lodi

parníku

tankeru.

 

Plout.

Tak prostě tak

se čeká na přečkání 

a pak zas rackové

tiché kvílení a hromady břehů.

 

Je to v klidu.

Tak schválně, pořád to zvládám.

Šedivo

Venku šedivo, normálně

pohřeb zimy v plném proudu

já sedím

u počítače

dělám, že dělám a něco dělám.

Malá si hraje,

venku jsou ony hrozby

zámky na všem a

vše zavřeno.

Utíkájí jí příběhy s kamarády

každý doma

obrazovky

uzavřeno.

Venku šedivo, asi už normálně.

Armáda plyšáků nahrazuje co nejde

já se snažím taky

je mi z toho občas úzko.

Tohle šedivo. 

Asi normální.

Hory.

Já přešel hory abych přežil.

Šel údolím a nacházel klid.

Přestal se bát stínů a vešel do mlh a tmy, jen proto, že jsem něco hledal.

A já to našel.

Našel jsem to moc dobře. A urazil dlouhou pouť

pro ten kus šance.

 

Já sahal na dna a vstával z bahna.

Já vím, co je být špinavý a ušpiněn.

Popliván a znechucen.

Ponížen.

  Sám sebou.

a začít se snažit.

 

Já vím kde jsem teď. 

Vím co mám 

a budu pokračovat.

Půjdu dál přes ty hory všeho 

a bude klid.

Protože jsem našel co hledám.

Uprostřed mlhy a tmy.

Tady sem vyrostl.

Hromadu dob sem si myslel a nemyslel

a nějak to proplouval a ono to vycházelo

a potkával a ztrácel. Klidy vánoc, narozeniny

výlety, pozornost, láska

rodinné rozbroje, růst bez dozoru

opuštěnost

vlčení všech vlčení a samorostlost v nádherný době.

Všechny ty hřiště a pobíhání. A videohry. A tv čas s rodinou.

Problémy, rebelie, mladí

Večeře obědy s rodinou, v chudobě ale pořád v dobru.

těžkosti

Pořád jsem věděl, kam patřím a že mám kam se vracet, do dneška to tak je.

I když jsem rád utíkal. A schovával se. A nemyslel si.

tak nějak čas plyne a já vím kam se vracím

a kde je ta moje pravá síla, původ

A už se neschovávám. A už tady prostě jsem.

Zastavit se.

Protože jsem poznal jaké chyby dělají moji hrdinové

nehodlám je napodobit

nehodlám je opakovat

držet pořád to stejné, vzorec naučený z první zkušenosti.

přitom to nedává smysl

Chci se jenom zastavit.

nadechnout

vydechnout

porozhlédnout se a jít zas kupředu.

Dejte mi klid.

Dejte mi štěstí.

Najdu si klid a najdu si štěstí.

sil je vždy dost

Plavba.

A co když si přeju vyšší naděje?

Co když vím, že na ně mám nárok.

Co když na ně máme nárok všichni.

Naděje na to, že to bude lepší

naděje na to, že bouře utichnou

a loď se vrátí zpátky domů.

Po mořích v bouřích splašených

v nocích temných jak hlubiny vesmíru

v biblických deštích z nebe zrozených

pořád věřit ve vyšší naději.

Já budu věřit,

já se budu snažit,

já domů dopluju.

Spásy

Šedivé deky

úmrtí světla.

Nulové vděky

a nad chybou hřměla

samota.

Zlotřile poddajné pocity.

Uvnitř a bez spásy

umírat pro krásy.

V době prázdnoty.