Tulák.

A já se našel

zas a znovu

a kdo by to byl věděl

že nastane všeho obrat.

Na třetí, na další, na pátou

pořád dokola

padajíc

doufajíc

zoufajíc

se nakonec

tulák usadil

Hlava pracuje pořád

ale volněji

ten zbytek se zazdil

upozadil

pozapomněl

v dopsané kapitole.

A proč ne

prostě

tak to jde

Pořád dokola.

Vysedávání.

Koukáš do lesa

od toho stolku

po těžký práci

na stole studený pivo

v ten podvečer.

 

Sleduješ dlouhý stíny

a víš, že to je vlastně celkem fajn

že budu někdy zas trpět

ale i nebudu

padá šero

a právě teď netrpim

 

šťastnej osvícenej

popíjim pivo s dobrým přítelem

mluvíme tlachy, tlacháme mluvu.

Všechno je fajn. 

Občas prolítne netopýr.

Je to dobrý.

Tak schválně.

Tak schválně kolik toho vlastně

ještě zvládnu

napsat

udělat

vyplodit.

 

Nemám nutkavá pnutí z nějakýho smutku

je to vlastně vše v klidu

mám po boku modré oči a klid

auru stability

 

Někdy zas budou bouřky,

to bejvá

Moře je neúprosné

ale záleží jestli ležíš na voru

na lodičce

lodi

parníku

tankeru.

 

Plout.

Tak prostě tak

se čeká na přečkání 

a pak zas rackové

tiché kvílení a hromady břehů.

 

Je to v klidu.

Tak schválně, pořád to zvládám.

Šedivo

Venku šedivo, normálně

pohřeb zimy v plném proudu

já sedím

u počítače

dělám, že dělám a něco dělám.

Malá si hraje,

venku jsou ony hrozby

zámky na všem a

vše zavřeno.

Utíkájí jí příběhy s kamarády

každý doma

obrazovky

uzavřeno.

Venku šedivo, asi už normálně.

Armáda plyšáků nahrazuje co nejde

já se snažím taky

je mi z toho občas úzko.

Tohle šedivo. 

Asi normální.

Hory.

Já přešel hory abych přežil.

Šel údolím a nacházel klid.

Přestal se bát stínů a vešel do mlh a tmy, jen proto, že jsem něco hledal.

A já to našel.

Našel jsem to moc dobře. A urazil dlouhou pouť

pro ten kus šance.

 

Já sahal na dna a vstával z bahna.

Já vím, co je být špinavý a ušpiněn.

Popliván a znechucen.

Ponížen.

  Sám sebou.

a začít se snažit.

 

Já vím kde jsem teď. 

Vím co mám 

a budu pokračovat.

Půjdu dál přes ty hory všeho 

a bude klid.

Protože jsem našel co hledám.

Uprostřed mlhy a tmy.

Tady sem vyrostl.

Hromadu dob sem si myslel a nemyslel

a nějak to proplouval a ono to vycházelo

a potkával a ztrácel. Klidy vánoc, narozeniny

výlety, pozornost, láska

rodinné rozbroje, růst bez dozoru

opuštěnost

vlčení všech vlčení a samorostlost v nádherný době.

Všechny ty hřiště a pobíhání. A videohry. A tv čas s rodinou.

Problémy, rebelie, mladí

Večeře obědy s rodinou, v chudobě ale pořád v dobru.

těžkosti

Pořád jsem věděl, kam patřím a že mám kam se vracet, do dneška to tak je.

I když jsem rád utíkal. A schovával se. A nemyslel si.

tak nějak čas plyne a já vím kam se vracím

a kde je ta moje pravá síla, původ

A už se neschovávám. A už tady prostě jsem.

Zastavit se.

Protože jsem poznal jaké chyby dělají moji hrdinové

nehodlám je napodobit

nehodlám je opakovat

držet pořád to stejné, vzorec naučený z první zkušenosti.

přitom to nedává smysl

Chci se jenom zastavit.

nadechnout

vydechnout

porozhlédnout se a jít zas kupředu.

Dejte mi klid.

Dejte mi štěstí.

Najdu si klid a najdu si štěstí.

sil je vždy dost