Dvě lahve.
A není to akorát. Kam až se propadnu a co vše stojí za úpadkem?
Mířit na osoby a vinit je z vlastní neschopnosti již není v mých silách.
Že si při pohledu na realitu pomáhám.. A kdo ne. hm
Kdo kdy neusnul u vlastního obrazu Doriana?
Spal jsem dlouho, je tohle probuzení? Těžko říct.
Barvy a tvary vnímám stejně tak tmu světlo. Jádro všeho bytí tadyteď vnímám stejně.
Ale něco.
NĚCO.
Něco mne donutilo, drobná dýka do hromádky citů.
Není viníka, krom vlastních hlav.
Empatie je a bude můj problém i požehnání a vždy to tak bylo.
Cítím většinu strastí, co můžou cítit a cítí ostatní.
Těžké to je ve chvilku, kdy dělám věci, co dělám.
Rozhodni se
Bez rozhledu a jasně. Jen
ticho.
Nic
a další ticho.
Výboj energie do prostoru.
Občas se divím, kolik lidí to zvládá a respektuje. Jak zvládají můj pojem reality.
A to není zničeho a nic. To je dar. Je to dar a kletba, svěřená divnou loterií náhody.
Já samotným chvěním nevím, zda se schovat, zapřít nebo jít naproti a využít kletby.
Uchopit svojí realitu jak je.
ale nejspíš ne
Protože nevěřím. Nevěřící Tomáš. Nevěřil a tak nevěřím já.
Podrob to otázkám a nevěř prvnímu pohledu. Pořád se ptej.
Je to otisk první informace o mém jméně? Je to něco, co mne poznamenalo?
První vzpomínky na původ jména, které jsem dostal.
Jsem nevěřící díky tomu, nebo snad čistá tabule postupně popsaná okolnostmi?
TABULA RASA.
skřípání křídy
Jsme čisté tabule a píšou na nás příhodnosti? Píšou na nás naši rodiče, kamarádi a okolnosti?
Nesnáším moc otazníků. Tak nějak to nejspíše je, pomalé tesání kamenů naší existence.
VYROB SI HROB
Výrobna náhrobků se jménem vlastní existence. Nechej tu něco, než obejmeš nicotu samoty. Pořád se poměřujeme, snažíme se cítit a cítíme a necháme se opakovaně ničit a opakovaně vstáváme pro další zničení, vznik a to vše pro další zánik, pod vidinou finální výhry.
Je moc dobře cítit ono to ono. To ono, že entropie, rozpad vesmíru nezvratný, je
s námi
a námi.
Jsme to my, vlny rozpadu a entropie. Snažíme se slepovat většinu všeho za každou cenu, aby člověk postupně poznal, že není cesty, už je.
Poznej, že cesta zpět hoří a mosty už nejsou. Vstup do proudu. Dopředu.
Cesta tu je.
Tvoje
Moje
Jeho
Naše.
Střetneme se, nebo ne
uvidíme.
Tak nechte hořet vaše světla. Majáky nás dovedou na pevnou zem.
Bouře zůstanou. Věřte.
And the boat just sails on, sails on
Žádné komentáře:
Okomentovat