Já vidím ty konce
to pomalé rozpadnutí
ten vítr, co vše rozfoukal
mizeli jsme před sebou jak kouř
já už nemohl dál
ty jsi mě nemohla vystát
protože jsem se zasekl
tak strašně pomalý
tak strašně unavený
uvnitř tak prázdný.
Nedokázal jsem ti dát už nic
z toho
co jsem sliboval
Já nic neměl.
Zbyla
jen podrážděnost
vztek na sebe
vztek na tebe
vztek na vše.
Vidím ten konec
přicházel čestvý vítr
napnuté plachty jsi měla jen ty
já byl vrak
rozbitý o skálu.
Pořád to vidím.
Ten konec
ten otupující pocit samoty
toho, že už nejsme
jen prázdno
a strach.
Pořád to vidím.
Leželi jsme vedle sebe
a nikdo nic neřekl.
Dívali se na sebe
a nikdo nepromluvil.
Vytrácela jsi se
foukal čerstvý vítr
a tys zmizela za horizont.
Zůstal jsem sám
zbláznil se
postavil vratký vor
jen pro útěk
ztroskotal
přežil
čekal
zešílel
udělal věci
co jsem nebyl já
snad jen pud
snaha zachování se
a znovu
pokus o útěk
plavat
úplně šílený
se topit
bojujíc
se vrátit
zpátky
na tu prázdnou pláž.
Já mám pocit
že tu budu už napořád.
Koukat na horizont
šílený
sám v sobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat