Most.

Chci z těch spálených lan a dřev složit most

kterým ti pomůžu na lepší stranu

kde nebudeš trpět

 

mezitím doutnají mosty

které jsem stavěl

zapaloval

a 

znovu budoval

nechci vidět jak lidi trpí

a stejně sám sebe ptám

jestli to nedělám jen pro sebe

protože jsem slepě tápal

bez pomoci

a snažím se jen o spasení. 

 

co je to

co a proč

pořád dokola

ty bolesti a hukot v hlavě

nejsi dobrý

nebudeš dobrý

nebyl jsi

nikdy 

něčím.

 

Chci ti postavit most z toho co zbývá

toho co hoří 

i za cenu toho, že mě to spálí

aby si přešla jinam

třeba tam, kde to nebude v plamenech

kde nebude pustina

kde to bude o něco lepší

kde začíná rašit tráva

kde si začneš rozumět sama se sebou

 

i za cenu spálení

i za cenu toho že sebestřednost strčím do prdele

ten svůj punc spasitele

tu kreténskost 

že vždy vím co je

a co bude

že vše zvládnu pro ostatní

protože to zvládám pro sebe

a možná

možná

se z toho vyjmu

nebo konečně shořím.

 

Já nechci utrpení

já trpěl a trpím

na pozadí

všeho toho strachu

co je někdy

a někde

ten silný řev

stíny co dusí

ten šepot 

co slyšíme oba

 

vím že na to mám

postavit převést a zachránit

a v odlesku všeho se zasloužím i svůj most

 

když nevím já

nechci aby nevěděl někdo jiný

když cítím tíhu já

nechci aby cítil tíhu ten další

nechci to

 

nechci

 

je to prázdné

zlé

těžké 

a ničí to.

 

Mít jen ten čas

a postavit most.