Chci z těch spálených lan a dřev složit most
kterým ti pomůžu na lepší stranu
kde nebudeš trpět
mezitím doutnají mosty
které jsem stavěl
a zapaloval
znovu budoval
nechci vidět lidi trpět
a stejně se sám sebe ptám
jestli to nedělám jen pro sebe
když slepě tápu
bez pomoci
ve snaze o spasení
co je to
co a proč
pořád dokola
ty bolesti a hukot v hlavě
nejsi dobrý
nebudeš dobrý
nebyl jsi
nikdy
něčím.
Chci ti postavit most z toho co zbývá
toho hořícího
i za cenu spálení se
abys přešla jinam
tam
kde nebude pustina
kde to bude o něco lepší
kde začíná rašit tráva
kde si začneš rozumět sama se sebou
i za cenu spálení
i za cenu toho že svou sebestřednost strčím do prdele
ten můj punc spasitele
tu kreténskost
že vždy vím co je
a co bude
že vše zvládnu pro ostatní
protože to zvládám pro sebe
a možná
možná
se z toho vyjmu
nebo konečně shořím.
Já nechci utrpení
já trpěl a trpím
na pozadí
všeho toho strachu
co je někdy
a někde
silný řev
ohlušující
stíny co dusí
oslepují
ten šepot
co slyšíme oba
vím že mám sílu
postavit převést zachránit
a v odlesku všeho si vysloužím i svůj most
když nevím já
nechci aby nevěděl někdo jiný
když cítím tíhu já
nechci aby cítil tíhu ten další
nechci to
nechci
je to prázdné
zlé
těžké
a ničí to.
Mít jen ten čas
a postavit most.
Žádné komentáře:
Okomentovat