Tak co jsem kurva měl bejt?
když jsem z hoven a ničeho
uprostřed paneláků
a soumraků
bitej zleva zprava
sem tam občas
dobrý kus k ulovení
a týrání
všema co jsem potkal
i těma co jsem věřil
Co po mně kdo pořád chce?
Co po mně kdo pořád chtěl?
Nikdo nikdy neříkal pozor
když jsem chodil po střepech
nikdo nic neřekl
Nechali mě kráčet
v dobré víře vyvařené v nezájmu
jak skvrnu na stěně mimo dosah
jak něco co člověk zapomene
CO po mně kdo chtěl.
Když jsem nevěděl kdo jsem?
Když jsem neveděl kde jsem?
Když jsem tím ničil ty
které mi chtěly pomoct
a jen je
svedl
zahodil
zešílel
neustále a dokola.
Zničený
obyčejný
ošklivý
hezký
zlý
hodný
rozumný
šílený
smutný
veselý
nemyslel jsem si o sobě nikdy nic pořádně
jen nějak někam plaval
a existoval
a trpěl
pořád sám pro sebe.
Já chci klid
a možná
možná na něj dosáhnu
už jsem na něj dosáhl.
NE
Já vstal
NĚKOLIKRÁT
a šel dál
pořád dál
ničil sebe
ničil ostatní
zaháněl
izoloval
zůstával
nechápal
ale šel pořád dál
neustále za světlem
za tou představou toho
že nemusím být takový kus hovna
ničeho a k ničemu
zvedl jsem se
a zas a znovu
pokračoval
bez vědění kam
a kdy
a jak
a proč
šel
pořád jen šel
A DOŠEL
tam kde mám být
tam kde konečně léčím
ty rány
bolesti
nemoci
v tý mojí zničený a vyjebaný hlavě
z toho všeho
co jsem vláčel dobrovolně
sebezničení
skrz falešné určení
takže na koho kam já můžu co
můžu ukazovat
říkat on ona ono?
to já ne
to samo?
hovno.
Jsem výsledkem okolností
a vlastního přičinění.
ale
už nejdu po střepech
začal jsem existovat
a buduju
ničím špatné základy
a najednou jsem
jen sám o sobě.
Pořád zlomen ale nalezen.
Nevím jestli se omlouvat
za to co jsem napáchal
pod vlivem ztracení
kopajíc a kříčíc
opouštějíc
a pořád utíkajíc.
Nevím jestli se vůbec mám omlouvat
že jsem se ztratil a byl zatracen
bez zlého úmyslu ponechán osudu
stále se potacející
hledající světlo
a než vysvitlo
mohl jsem zemřít
ale
já šel
sám o sobě
a pro sebe
sebestředně
protože jsem nikoho nezajímal
i když jsem se o všechny bál
a nechtěl je zrácet
tak chodil radši
po střepech
v krvi
zmatený a ubližující
jsem někam došel
a nějak se léčím
svou silou
Protože víte co
ten kdo vám může pomoct nejvíc
je jen vaše hlava
když je bordel
tak bude bordel.
Bojovat
ničit
a budovat znovu
a znovu
a poučit se
a znovu
ničit
budovat
než ten rytmus začne hrát melodii
tak krásnou melodii jakou slyším
že nejsem sám
že jsem nebyl sám
že jsme se schovával zbytečně
že to nevadí
že jsem na cestě
k tomu co vede někam
kde se nebudu cítit jak cizinec
jak někdo kdo nemá nárok
jak někdo kdo tu nemá být
jak někdo kdo jen ubližuje
jak někdo kdo nemá nárok na lásku
na milost
na pochopení.
Ne.
Bojoval jsem a bojovat budu
pral jsem se a prát se budu
mám nárok
protože
JÁ JSEM.
Vím kdo jsem
i když zlomen
zeměšňován
a zlý
a odporný
a ubližující
a milující
a laskavý
a hodný
nebudu se nahrazovat tím
čím si myslím že jsem
budu se dívat na své ruce
a budu chápat proč.
Vzepřít se
zničit cyklus
existovat pro důvod
ne jen prostě proto
seru na to.
Já jsem
a budu.
Než světlo zhasne.
