Déšť.

A vlny stoupají a klesají

je před deštěm i po dešti

svět kráčí a kráčí

život svítí a zhasíná

a vlny stoupají a klesají.

 

Šedivé bezčasí

vzpomínka na těžké mraky

vědomí opouštění a vysvobození

ty kameny konce na zádech

a ve vzduchu je cítit déšť.

 

Ona kráčela hrdě

a vychovávala a starala se

bohabojná

a měla i zlozvyky

a měla to i ono

a měla ráda lidi

milovala rodinu

a byla milována. 

Začalo pršet.

V dálce je slyšet hřmění. 

 

A vlny stoupají a klesají.

Odraz mraků v kalužích

rozmazán dopady kapek.

Život zhasnul.

 

Dojdi pokoje.

Vystoupej nahoru.

Myslíme na tebe.

Nezapomeneme.

 

 

 

Věnováno mé tetičce Hance, která nás opustila 20.01.2026