There's more...

.here´s more to this life
that you don´t seek
and that makes you weak.

 Jsem zas v bodu, kdy si musím začít vymýšlet nad čím dále přemýšlet. Ještě dva dny zpátky byla šedivost a zasněženost města dusivá, teď už je jen lenivě otravná. Jako každá smrtelník se těším na další slunečný den, sněhu to uprostřed šedivé pustiny moc nesluší bez slunečních paprsků. Až zas přijdou, bude sice každý oslepen, ale stejně spokojen. 
Pěstovat snahu uprostřed těchto dnů je divné. Člověk je sám za sebe v otázce hledání pozitivních motivací -  to platí vždy, a zima to jen podtrhuje svojí mrazivou zpomaleností. Není zrovna kolébkou nejpozitivnějších představ a vzpomínek "these are facts".
Nejspíš zkusím napsat něco na téma lenost, možná konečně dokončím povídku, třeba mě napadne něco úplně jiného, dnes mi to moc nemyslí. Někdy bych si přál dodržovat pevné osnovy, které bych si stanovil a přestal mít tak chaotické tendence. Trénink soustředění je úmorný, ale je to nutné zlo. Spal bych.

Člověk nemůže nikdy očekávat, že k němu pozitivní motivace přijde sama. Nic takového ve zvyku nemá, získání pevné pozitivní motivace znamená hodně práce, "práce bolí", lenost zimy tomu nenahrává a člověk rád usne v představě pohodlí, ale...

"Není čas ztrácet čas."